neděle 20. prosince 2015

Sama...

Sedím tu před televizí a jsem sama doma. Úplně sama. Neobvyklá situace...
  • Spálila jsem marokánky.
  • Vyžehlila prádlo.
  • Očistila ty odporně ošmataný ušmudlaný opěrky na ušáku.
  • Vyprala (pračka měla nějakej kolaps kvůli zakolísání napětí, a tak prala místo dvou hodin asi tak čtyři hodiny).
  • Vyházela hromadu asi tak dvaceti špinavých triček dceři ze skříně (sbohem předsevzetí, že koš na prádlo bude na svátky prázdnej).
  • Vybrala jsem hromádku materiálu na příští šperk (která tu zase možná zůstane ležet... až... až... tu hromádku zase zatřídím zpátky).
  • Zatřídila tu hromádku materiálu, co jsem minulej týden koupila v Praze a doteď ležela zavázaná v pytlíku, jak jsem ji přinesla už před týdnem.
  • Oholila jsem svý "fluffy" místa na těle...
  • Uvařila si levandulovej čaj, protože... protože prej působí jako sedativum, jsem někde četla...
  • Upravila fotky náušnic a nacpala to na dva prodejní servery.
  • Snědla několik zázvorovejch sušenek asi tak v deset večer.
  • Čumím už po několikáté na Milénium a držím palce Lysbeth Salanderové.
  • Dočítám knížku Petera Maye "Muž z ostrova Lewis" a je to jedno z nejlepších čtení za poslední dobu.


Nevyprala jsem závěsy.
Neumyla prach na poličkách v koupelně.
Neumyla jsem to okno v obýváku.
Nepočuchtala jsem ty spálený marokánky čokoládou.

Do příštích dnů to vidím tak akorát na tu čokoládu...

Zas ta tyrkysová...




Šťastný a veselý :-)

1 komentář:

  1. Já jsem třeba úplně sama doma docela ráda. Pravda, že se mi to stane tak jednou za rok, protože manžel nebo děti. Když to jde, tak si ráda udělám takový svůj den. Dojdu si třeba do své oblíbené Zelenkovy cukrárny na zákusek a celkově si ten den udělám příjemný a hezký. Ale je pravda, že po tom dni se zase těším na manžela i děcka, takže bych to asi sama dlouho takhle nevydržela. :D

    OdpovědětVymazat